Zkoumání a hodnocení uměleckých děl pro investice
Fond nakupuje umělce, kteří se na trhu pohybují a ceny jejich děl je možné ověřit. Ať už z aukčních prodejů, z nákupů soukromých sběratelů nebo z informací od primárních galerií. Ocenění nakonec stejně jako u Pro arte provádí soudní znalec. Zástupci obou fondu uvádějí, že ocenění jejich portfolia je konzervativní. Při prodeji děl kupci zpravidla zaplatí vyšší cenu, než na kolik je ohodnotil znalec.
Než si sběratel nebo investor vybere umělecký artefakt, měl by o tom prý něco vědět. Kdo má k umění obdiv, ten si k němu vytvoří „pevný intelektuální vztah“. Existuje prý pro to poučka, která říká, že kupka není Kupka. Kdo chce mít ze sběratelství radost, musí být připraven umět přijímat podněty bez předsudků a setkávat se s uměleckými díly všude, kde se naskytne příležitost. Čistý investor prostě nedostává kompenzaci, ze které „se mohou těšit sběratelé – radost z každodenního pohledu na dílo neboli estetická dividenda,“ upozornil Philip Hook.
Koupě obrazu nebo jiného uměleckého artefaktu, který si možná i zamilujete a který vám přinese dlouhodobé potěšení, může být prý i investicí. Umění má údajně vlastnosti, které jiná aktiva nemají. Je umění novou, rozvíjející se kategorií aktiv dobře diverzifikovaného portfolia, nebo jenom nafukující se bublina? .
Budování diverzifikovaného uměleckého investičního portfolia
V nákupech letos pokračuje také druhý investiční fond zaměřený na umění Artefin, který vznikl teprve loni. Portfolio fondu, který se zaměřuje na současné umění, obohatila jména, jako je polský malíř a fotograf Wilhelm Sasnal či česká legenda Stanislav Kolíbal. „Nyní nakupujeme dražší díla v řádu milionů korun. Chceme ukázat, že fond má dostatečnou kapacitu pořizovat díla renomovaných autorů, která mají velkou pravděpodobnost zhodnocení,“ vysvětluje René Rohan, manažer fondu Artefin. V portfoliu má fond více než třicet děl.
Tým galerie se věnuje nejen výstavní činnosti, ale nabízí i služby akvizičního poradenství a prodeje umění a designu. Kromě koupě si lze originální kousky od ikon světového designu v rámci projektu Designbanka také krátkodobě či dlouhodobě půjčit .
S tím, jak se v tuzemsku rozrůstá skupina movitějších lidí, zvětšuje se i skupina investorů do umění. Je mezi nimi stále více třicátníků a čtyřicátníků. „Jsou to například manažeři z velkých firem, kteří už jsou dostatečně zabezpečení, mají rozložené všechny své investice v portfoliu a místo dalších fondů, akcií, luxusních nemovitostí či aut se začínají orientovat na aukce a nákup uměleckých předmětů,“ vysvětluje šéfredaktor Jan Skřivánek z Art&Antiques.
Správa a údržba vašich investic do umění
„Investice do umění mívají dobrou návratnost, pokud se kupuje kvalitní umění. Zvláště třeba Staří mistři, kteří svou cenu neztrácí. Cena jejich děl je sice vysoká, ale stabilně roste a investor tak peníze pravděpodobně nikdy neztratí,“ vysvětluje Marina Votrubová z UniCredit Bank, která se zabývá specializovanou poradenskou službou Artbanking pro klienty privátního bankovnictví této banky. Se současnými malíři to je podle Votrubové jiné. Když jsou osvědčení, mohou přinést i velice dobré zhodnocení. Pokud ale z některých výtvarníků udělají galeristé módní ikonu, ceny se mohou rychle vyšplhat vysoko a časem, až přestanou být tito tvůrci „v módě“, jejich cena může zase výrazně klesnout.
„Z investorského pohledu se jedná o alternativní aktivum, proto všem zájemcům v prvé řadě radíme do umění ukládat pouze část svých financí, ať už se jedná o tisíce nebo miliony korun. Kvalitní umění je možné získat ve všech těchto cenových hladinách,“ říká Alexandra Špoková z investičního fondu Pro arte.
Na začátek je dobré říct si záměr, který při koupi uměleckého díla mám, čeho chci dosáhnout. Vybírám si dílo jen pro doplnění interiéru a chci do něj uložit nějaké prostředky, aby neztrácely hodnotu? Nebo chci budovat celou sbírku, protože se chci stát sběratelem? Nebo mám snad čistě investiční záměr a to, zda dílo bude odpovídat mému vkusu, není úplně priorita? .
Prodej a realizace zisků z investic do umění
Více peněz plodí vyšší ceny. Tato ekonomická poučka platí i na trhu s uměním. K rekordním výsledkům loňského aukčního trhu výrazně přispěli právě noví kupující, kteří měli na akvizice dostatek volných prostředků. Ukázal to už druhý reprezentativní pr..
Koupit obraz neznámého malíře za pár korun a po deseti letech ho prodat za pár set tisíc je sen každého investora do umění. Jenže k tomu potřebuje notnou dávku štěstí a znalostí. Pro méně znalé už v zahraničí existují obdoby podílových fondů, které do umění investují. V Česku se jejich start očekává v nejbližších letech.
Fond Pro arte loni prodal 48 uměleckých děl a v celkovém objemu překročil plán. Většinou šel cestou aukcí. K novým majitelům putovaly obrazy Toyen, Emila Filly či loňská druhá nejdražší položka tuzemských aukcí konvolut Františka KupkyČlověk a Země. Do Národní galerie zamířil Portrét Louise-Denise Germainové od Josefa Šímy.
